CHORVATSKO - PLITVICE

18.11.2015 11:01

Jak už jsem popisoval stručně ve FOTOGALERII. Na jedné rodiné dovolené v CHORVATSKU, mám pocit, že to bylo v okolí BAŠKY VODY. Jsem dostal nápad, že vypustíme jeden den ze slunění a koupání v moři a uděláme si výlet trochu do vnitrozemí CHORVATSKA. Tím cílovým místem - jsem zvolil PLITVICKÁ JEZERA. Je pravdou, že to zase tak úplně za rohem nebylo, jednalo se o cestu 300km a vzhledem k tomu, že dálnice nám pomohla asi jen tak ze 2/3 - byl to výlet poměrně dlouhý. Hlavně teda na úplně celý den a v tom největším horku, které nás snad na dovolené potkalo. Samozřejmě to bylo tím, že ve vnitrozemí už vzduch není zase tak moc příjemný a vlhký oproti pobřežním destinacím.

Po příjezdu na PLITVICKÁ JEZERA, která jsou kousíček od státní hranice s BOSNOU a HERCEGOVINOU jsem byl velice udiven tím, co všechno nám vlastně z přírodního hlediska nabízejí. Jedná se o komplex vápencových jezer která jsou terasovitě vzájemně propojena průtoky a vodopády, o rozloze téměř 30 000 ha. Lesy jsou zde bukové, jedlové, tisové a smrkové. Žije zde LIŠKA, MEDVĚD, SRNA a dokonce pro nás velmi známé PRASE DIVOKÉ. (nikde jsem ale žádnou stopu po jeho rytí neviděl) Dozvídám se, že národní park zde byl založen již v roce 1949 a v roce 1979 celá kaskáda PLITVICKÝCH JEZER zapadla do světového dědictví UNESCO. Zajímavostí je, že v roce 1991 se v okolí PLITVICKÝCH JEZER  odehrála tzv. VELIKONOČNÍ BITVA,  která byla prvním vojenský ozbrojeným konfliktem na území bývalé JUGOSLÁVIE. ( lze tedy hovořit o tom, že válka v JUGOSLÁVII začala právě tady ) Do dnešní doby jsou po okolí rozmístěné upozorňovací tabule, pozor miny a několik set metrů od kaňonu se dají v kopcích najít kromě chráněných historických stavení bývalých obyvatel i novodobé opuštěné stavby, které jsou rozstřílené. Na některých domovních fasádách se dá i v klidu pozorovat kam jednotlivé kulky dopadaly.

Park navštěvuje ročně na 200 000 turistů a kyvadlová doprava je zde zdarma v hodnotě zakoupené vstupenky do parku. Dozvídám se také, že dolní jezera vznikla propadem stropů jeskyní a třeba to, že barva každého jednotlivého jezera je odlišná v závislosti na tom, kolik je ve vodě obsaženo minerálů a organismů. Barva se mění i podle ročního období a to od azurové přes lehce modrou a zejména na podzim až po zelenou.

Tento výlet i za předpokladu, že nám zabral doslova celý den a do hotelu na pobřeží jsem se i s utahanou rodinou vrátil až opravdu pozdě večer, musím i tak vyhodnotit jako jeden z nejkrásnějších v mém životě. Cesta zpět byla pro nás všechny velice zajímavá. Do navigace jsem zadal naše dočasné dovolenkové bydliště a nestačil se divit, co všechno jsem potkal.  Já totiž i za předpokladu delší jízdy, radši zvolím právě tu cestu delší, ale nikdy a nebo se alespoň snažím - nejet jednu trasu 2x. ( jízda zpět tedy nebyla trasou stejná jako jízda tam ) Potkal jsem zmíněné rozstřílené vesnice,kde mě domorodci osobně žádali, abych fotil jejich utrpení, rozstřílené domy a jejich právě "mrtvé" sousedství. Dětem se z toho na zadních sedadlech tajil dech a to nebylo ještě všechno.......Ze silnice II. třídy jsem najednou projížděl samé lesy v horském masivu, kde byly tabule POZOR - MEDVĚD  a když jsem po několika kilometrech chtěl udělat dětem malou pauzu na svačinku a záchod, museli bohužel počkat. Projížděl jsem pro změnu místy, kde byly tabule POZOR - MINY . (nevystupujte z vozidla) Vše ale dobře dopadlo a zážitků bylo až až. Ale kdo pojedete někdy okolo, nebo alespoň naplánujete si dopředu trasu přes toto území při cestě na dovolenou či z ní - ( je to trochu bokem z trasy po dálnici) mohu PLITVICKÁ JEZERA jen a jen doporučit.